Pro Martina St. Louise se čas krátí, hodiny nezadržitelně tikají. ,,Musím hrát, je mi už sedmatřicet.“ řekl St. Louis. Jeden z nejlepších hráčů v historii Lightning měl před pár týdny naskočit do své dvanácté sezóny v našem dresu a do třinácté sezóny v NHL, být dalším krokem blíže k Síni slávy.

Místo toho musí sedět a čekat, jak se věci vyvinou. První měsíc nového ročníku byl zrušen, pokud by se tento týden obě strany dohodly, začalo by se hrát 3. listopadu, jestliže se tak nestane, NHL oznámí další zrušení zápasů a s momentální situací k tomu má velmi blízko. Zatímco zrušené hry drží St. Louise mimo led, zpomalit jeho energickou hru by to nemělo. Za svou kariéru odehrál už 931 zápasů, během nichž se vyšplhal k téměř jednomu bodu na zápas s 323 vstřelenými góly a 529 nahrávkami. Pouze dvě zranění ho nepustila do hry. V sezóně 2001/02 to byla zlomená noha a v minulém ročníku 2011/12 to bylo zranění oka.

Nicméně vlivem celoroční výluky z ročníku 2004/05 ztratil kompletní porci 82 zápasů, tento rok přišel zatím o osm utkání a další by měly nebezpečně přibývat. Nyní se stále s hrstkou hráčů zdržuje ve městě, kde trénuje, aby se udržel ve formě. Příprava do sezóny, která možná ani nezačne. ,,Jdete přes léto, pořád máte pocit, že se to vyřeší a pak jdete přes začátek výluky a jste ve třetím nebo čtvrtém týdnu. Je to skutečnost.“ řekl Martin St. Louis. ,,Jsou tu určitě i depresivní dny, když přicházíte na stadion, je to deprimující. Necítíte se jako profesionál, děláte nezbytnosti, abyste se pokusili zůstat na vrcholu tak, jak jenom můžete.“

Již více než deset let je St. Louis na vrcholu. Přesto jak silný byl, jeho čas odchodu z aktivního hokeje se blíží, dlouho se mu vyhýbat nebude. Znamená to nejen, že se jeho kariéra chýlí ke konci, znamená to také, že fanoušci, kteří byli zvyklí vídat St. Louise v dresu Tampy téměř každý večer, mají už jen omezené množství času, aby si užili jednoho z největších talentů v historii Lightning.

,,On prostě vypadá, jako by byl lepší a lepší a jako, kdyby měl před sebou ještě dalších deset let.“ řekl jeho dlouholetý spoluhráč Vincent Lecavalier. ,,Byl jsem velmi šťastný, že jsem s ním hrál a myslím si, že dělá každého hráče lepším, se kterým každý rok hraje. Hraje tvrdě a pro každého je inspirací.“

Nevíte, kdy přesně St. Louis pověsí brusle na hřebík, kdy budou jeho hokejové dny sečteny a jak daleko je tato myšlenka od St. Louisovy mysli. Momentálně je více znepokojen tím, kde bude v letošní sezóně hrát. Jestliže NHL a NHLPA nedosáhnou žádného pokroku v jednání do konce měsíce, bude se snažit najít si angažmá v Evropě. ,,U starších hráčů, jako jsem já, moje hodiny tikají a já chci mít šanci vyhrát další Stanleyův pohár. Kvůli takovým věcem se mi to zdá trochu promarněné. To je přesně to, co se stalo v roce 2004.“ řekl St. Louis.

To platí i pro veterána Filipa Kubu, bývalého obránce Blesků, který v létě podepsal smlouvu s divizním rivalem z Miami. Nepřemýšlel nad tím, co můžou znamenat ztracené hry pro některé hráče v roce 2004, když mu bylo tehdy 27 let. Kuba ale ví, že by další výluka neměla ovlivnit St. Louisovo kariéru. ,,Vím, že tady Martyho milují, je to skvělý člověk a zaslouží si hodně uznání za to, co tady vykonal. Samozřejmě je to jeden z lídrů týmu.“ řekl Filip Kuba, který má v Tampě stále dům a patří do skupiny hráčů, jenž zůstávají ve městě a udržují se ve formě. ,,.. a v určitém bodě se hokej opět vrátí a fanoušci si ho budou moci znovu užívat.“