Máme již za sebou podstatnou část sezóny, pojďme se tedy společně podívat, jak si vedou naši prospecti. Dnes se zaměříme na mladíky nastupující v Severní Americe (OHL, QMJHL).

OBRÁNCI:

Slater Koekkoek (10th overall, 2012, Peterborough Petes, OHL) – kapitán nejslabšího celku OHL, Peterboroughu Petes, který se pyšní naprosto tragickou úspěšností – 28%. Koekkoek hraje v průměru okolo 30 minut na zápas a i proto se není čemu divit, že již Koekkoek stihl nasbírat -16 bodů v tabulce pravdy za pouhých 23 zápasů. Zbytek obrany i teamu se řadí mezi podprůměr ligy. Přísnější měřítka snesou pouze útočníci Francis Menard (nedraftovaný), Alan Quine (Detroit Red Wings) , Nick Ritchie (potencionální 1st/2nd rounder 2013) a brankář Michael Giugovaz (2013). Team tvoří převážně hráči narození v roce 1995, nedostatek kvality a právě zkušeností proto odpovídá postavení v tabulce. Koekkoek je i přesto 8.nejproduktivnějším zadákem ligy (v klubové produktivitě je celkově 2.), když nasbíral 18 bodů (3+15) ve 23 zápasech. Vyrovnal tedy loňský bodový zápis, stačilo mu k tomu ovšem o 3 zápasy méně. Koekkoek nemá výraznou slabinu, vyniká pak zejména v bruslení, pracovitosti a vůdcovských schopnostech. Je jen na něm, jakým způsobem se bude nadále vyvíjet a zlepšovat. Má všechny vlastnosti k tomu, aby se stal top2 bekem na úrovni NHL. Vzhledem k tomu, že v obraně podobně kvalitního prospecta nemáme, nezbývá jen doufat, že prognozy scoutů vyplní.

Dylan Blujus (40th overall, 2012, Brampton Battalion, OHL) – poměrně překvapivá volba přišla z pohledu Lightning již na začátku 2.kola letošního draftu.  Blujus byl Centrálním Scoutingem mapující pouze hráče Severní Americky pasován až na 3.kolo draftu (celkově 71.), ale Yzerman, Murray a spol v tomto zadákovi viděli něco víc. Blujus je prototypem moderního beka s dobrou střelou, který hraje v OHL okolo 20 minut za zápas. Musí pracovat zejména na své defenzívě. Vzhledem ke své výšce by mohl přitvrdit. Je projektován jako #4/5 bek na úrovni NHL. Osobně bych byl překvapen, kdyby se vypracoval v top4 beka, ale projekce na 5.-6.beka vypadá poměrně realisticky. Výhodou je, že drží hokejku napravo. Začátek sezony Blujusovi vůbec nevyšel, když si v prvních 12 zápasech připsal pouhé 3 body (0+3) a hrůzostrašných -7 bodů v tabulce pravdy. V posledních 11 zápasech už začal podávat lepší výkony (2+5, +0) a lze konstatovat, že se lepší zápas od zápasu. Již 6 zápasů nebyl v mínusu a za toto období si připsal +5 bodů. Na rozdíl od Koekkoka si nemůže stěžovat na působení ve slabém teamu, jeho Brampton Battalion se pyšní vcelku slušnou úspěšností 54%. Nicméně v dosavadním průběhu soutěže vstřelil vůbec nejméně branek v celé lize (společně s Peterborough Petes – Koekkoek) – 61 branek ve 23 zápasech. Blujus by určitě vyniknul více v ofenzivněji laděném teamu.

Jake Dotchin( 161th overall, 2012, Owen Sound Attack, OHL) – 6.kolo letošního draftu Yzerman využil k draftování klasického defenzivního psa, Jakea Dotchina.  Tento pravoruký obránce byl ihned po draftu mnohými scouty považován za potencionální  ‘‘steal‘‘ draftu. Dotchina čeká dlouhá cesta, odkroutí si ještě 2 sezony v juniorech předtím, než se vůbec dostane do AHL. A ani AHL ještě nemá jistou… Minimálně svým stylem hry však vytváří konkurenci a tlak na další defenzivně laděné beky: Aulieho, Gudase, Nesterova a Witkowskiho. Obrana je dlouhodobý problém organizace a ani prospecti nejsou výjimkou, nicméně potencionálních slušných defenzivních beků se momentálně nachází v organizaci dost. Co se týče samotného Dotchina, zatím má náběh na podobný bodový součet z minulé sezony. Jeho hra však o bodech není. Těžko odhadovat, jakým směrem se jeho vývoj v následujících 5 letech bude ubírat.

Artem Sergeev (nedraftovaný, Val-d’Or Foreurs, QMJHL) - Yzerman jako již tradičně po draftu podepsal ještě jednoho hráče – po nepříliš šťastném podpisu beka Daniela Milana v roce 2011, který nyní nemá jistý flek ani v ECHL a zabírá tak akorát místo na 50ti člené soupisce, se rozhodl pro klienta Igora Larionova – Artema Sergeeva. Tento ruský zadák působící již třetím rokem v juniorské QMJHL zazářil zejména na posledním turnaji dvacítek, kde pařil k nejlepším ruským obráncům. Yzerman tak zkompletoval kompletní ruskou formaci:

Vasilevsky

Nesterov – Sergeev

Kucherov – Namestnikov  – Gusev

Tolik prospektů pocházejích z Ruska Tampa nikdy neměla.  Sergeev disponuje velmi tvrdou a přesnou ranou, díky které je momentálně 3.nejlépe střílející bek QMJHL s 5 goly ve 22 zápasech. Celkově si pak připsal 14 bodů (5+9) a +6. Hraje slušně pozičně, což trošku zakrývá slabší bruslení, které musí posunout na vyšší level. Vzhledem k tomu, že v juniorech působí již třetím rokem a na svém postu patří k nejlepším, nelze vyloučit, že se již příští sezonu přesune do AHL.

ÚTOČNÍCI:

Tanner Richard (71th overall, 2012, Guelph Storm, OHL) – švýcarský forvard, který je možná neprávem přehlížen. V OHL působí druhým rokem a jeho čísla jsou velmi působivá: 63z – 15g -60a – 75b a +10. V letošní sezoně zatím stihl odehrát 20 utkání, ve kterých skoroval sice jen 2x, ale připsal si neuvěřitelných 25 asistencí. Ke dnešnímu dni (17.11.) je nejlepším nahrávačem celé OHL a nechává tak za sebou i takové playmakery jako Ryan Strome, Alex Galchenyuk či Nick Cousins. A to i přesto, že kvůli suspendaci musel vynechat 3 zápasy. V dnešním vítězství Guelphu (7:2), si připsal další 3 asistence a udělal hrdinu z dosud nevýrazného a neznámého Codyho McNaughtona, který po boku Richarda nasázel hattrick, ačkoliv v dosavadním průběhu sezony měl pouhé 3 body v 16 zápasech. Richard je nejen neuvěřitelným tvůrcem hry, ale také dobrým bruslařem a technicky komplexním hráčem, který s pukem dokáže udělat možné i nemožné. Co ho ovšem odlišuje od jiných technických hráčů je fakt, že ačkoliv měří pouhých 182 cm, hraje důrazně a tvrdě do těla, nemá problém shodit rukavice a kdykoliv se zastat svého spoluhráče. V průběhu sezony už stihl obdržet několik osobních trestů do konce zápasu, plus zvýše zmíněnou suspendaci. Za 20 zápasů Richardovi ve statistikách svítí 44 trestných minut – 12.nejvyšší číslo celé ligy. Další síla spočívá v jeho univerzálnosti – je schopen hrát jak na centru, tak na křídle. Díky své tvořivosti a síle na buly je využíván zejména ve středu útoku. Nabízí se tedy otázka, proč byl Richard draftován až ve 3.kole. Navíc, když se výborným způsobem prezentoval i na mezinárodní scéně v drese Švýcarska. Jednou z možností je fakt, že byl na draftu k dispozici již druhým rokem a byl tedy o rok starší, než většina hráčů. Richard se právem dostává do podvědomí fanoušků Tampy, kteří oceňuji nejen jeho ofenzivní kvality, ale i pracovitost a obětování pro team. Pakliže se v NHL neuplatní jako klasický top6 útočník, stále může najít uplatnění jako důrazný útočník 3.lajny. Nebude překvapením, když Richard do NHL nakoukne dříve, než si řada odborníku myslí. Na závěr se ještě sluší zmínit, že Richard se přibližně od roku 2003řadí mezi fanoušky Tampy…

Nikita Kucherov (58th overall, 2011, Quebec Remparts,  QMJHL) – Kucherov letos nastupuje za Quebec Remparts, otázka však zní, jak dlouho tento fakt bude pravdivý… Již pár dní se totiž spekuluje o Kucherově výměně. Team Patricka Roye má momentálně na soupisce 3 cizince (Kucherov, Mikhail Grigorenko, Nick Sorensen), v kanadské QMHJL ovšem v 1 zápase můžou nastoupit za jeden team pouze 2 cizinci. Je jen otázkou času, kdy jeden z této trojice bude vyměněn. Mluví se o Kucherově lenosti, která se mu může stát osudnou. Koneckonců především díky své ruské nátuře byl na draftu 2011 draftován až na konci 2.kola. Co se týče samotného potenciálu, byl hráčem do 1.kola, ale ruský faktor udělal své. Ačkoliv je Kucherov, který se do hry vrátil po půl roce po zranění ramene, terčem kritiky a už 2 utkání v řadě nehrál, bodově to z jeho strany zas tak špatné není – po 6ti utkáních, které stihl odehrát, si připsal 10 bodů (3+7). Musíme se modlit, že změna klubu Kucherovi pomůže a konečně si uvědomí, že jen samotný talent nestačí.

Cedrick Paquette (101th overall,  2012, Blainville-Boisbriand, QMJHL) – stejně jako Richard, i Paquette byl na letošním draftu k dispozici druhým rokem a tentokrát se dočkal, když Steve Yzerman využil 4.kolo právě na draftování tohoto nepříjemného centra. Upozornil na sebe zejména 31 goly v 63 zápasech, v Play-off pak posunul svou hru ještě na vyšší level, když si připsal v 11 zápasech 17 bodů. Paquette, na rozdíl od drtivé většiny prospectů do útoku, kterými Tampa momentálně disponuje, je však projektován jako klasický defenzivní 3./4.centr. Takový typ hráče stěží mezi mladíky Tampy najdete. V letošní sezoně si drží Paquette už v základní části v průměru víc než bod na zápas a co víc, je jednoznačně nejlepším hráčem na buly svého teamu (238/448) a rovněž se nebojí sundat rukavice.