Vzhledem k současné formě je tento výsledek lehce překvapivý. Buďme rádi, Boucher konečně omezil čas na ledě některým jedincům a tým po dlouhé době podal jeden ze svých lepších defenzivnějších výkonů. Nebyla třeba salva střel, hráči Lightning využili několika dobře mířených střel a poslali hvězdu Scrivense na střídačku.

Divili byste se, ale celkový výkon Tampy se oproti předešlým zápasům o moc nezlepšil. Inu, alespoň jsme se snažili lépe bránit. Se sedmi obránci to přece musí jít snadněji. Bouchera by bylo nutno pochválit za chytře rozdaný čas na ledě mezi zadáky. Zatímco obranné hvězdy Hedman, Brewer, Salo a Carle strávili na ledě kolem dvaceti minut, zbylí tři odehráli v průměru jen něco kolem minut deseti. Aulie by si rozhodně zasloužil více času, ale částečně se o něj připravil pěstním soubojem s Markem Fraserem. Takový Brian Lee odehrál sotva deset minut, což mu bohatě stačilo. Víc není třeba.

Lindbäck pochytal to, co pochytat měl. Pravda, ten první gól mít mohl. Šlo ale spíš o smůlu, když nezachytil puk do lapačky, ale vyrazil ho před sebe. Co se zhola vůbec nezměnilo, byly trapné přesilové hry. Skoro žádná střela, žádná pořádná smysluplná kombinace, divím se, že Boucher ještě nenašel efektivnější systém a stále aplikuje tento, s prominutím, přesilovkový hnus, který má minimální úspěšnost. Přitom vlastníme tolik kvalitních hráčů na početní výhody. Je na čase začít tyto situace využívat, leckterý tým totiž těží branky právě z těchto výhod.

Dokázali jsme sice nastřílet čtyři branky z minima střel, přesto se ale útok často hledal. Nejlepším útočníkem byl bezpochyby Benoit Pouliot, který je poslední zápasy naprosto k nepoznání. Bojuje, hituje, vyhrává souboje u mantinelu, přihrává. Většina útoku by si z něj měla vzít příklad. Na Pouliota se dotahoval jen bojovník Alex Killorn. Po dvou třetinách jsme měli ubohých deset střel, pokud je však střelba efektivní, není proč se hanbit.

Richard Pánik se konečně dočkal alespoň lehce zvýšeného času na ledě. Prostor dostal v deseti minutách a dvaceti sekundách. Pořád je to sice málo, oproti minulým utkáním je tam přece jen zvýšení. Úsměv na Boucherovo tváři vykouzlil skvělou defenzivní hrou, kdy dokonale zastavil celý protihráčův útok a obratem málem založil šanci pro naše útočníky. Rozhodně si zaslouží více prostoru, než dostává. S Pánikovo talentem a úžasně hrajícím Pouliotem jde vidět, že Ryan Malone nám vůbec nechybí.

Vyhráli jsme, pořád je ale co zlepšovat. Obrana se konečně dala nazvat obranou, proti Bostonu Bruins bude třeba o třídu lepší výkon, jinak nemůžeme na body ani pomýšlet. V současné době máme stejný počet bodů jako Carolina, ta má však jeden zápas k dobru.