Začíná se to vyvíjet v rutinu každého zápasu. Hrajeme dobře, vedeme, v závěru však pokaždé předvedeme ukázkové chyby, jež vedou k brankám soupeřů. Ztratíme puk v nejméně vhodnou dobu. Po zápase s Bostonem se Brewer a Stamkos očividně nepoučili a předvedli další „turnovery“, které zajistily obrat Pittsburghu.

Do zápasu jsme vlítli v rychlém tempu. V rozích byla Tampa pokaždé první, dohrávala souboje a hitovala, co to šlo. Beztak jsme následně dostali hloupý gól, když Steven Stamkos nebyl schopný odstavit Sidney Crosbyho od puku. Střelec branky Chris Kunitz zůstal rovněž nepokrytý, skórovat pro něj nepředstavovalo žádný problém. Přesto jsme se tlačili vpřed a konečně hráli i tvrdě. Na začátku druhé třetiny se ale stala velmi nepříjemná věc. Brankář Mathieu Garon udělal parádní zákrok levým betonem na dorážejícího Evgeni Malkina, jenže v ten moment se Garon zranil. Nebyl schopný pokračovat v utkání, a proto ho musel okamžitě nahradit Anders Lindbäck.

Lindbäck působil místy dost nejistě a občas zazmatkoval, pravdou ale je, že ukázal několik výtečných zákroků lapačkou a chvílemi nás držel ve hře. Po druhé třetině jsme vedli 2-1 a vzhledem k projevu naší aktivní hry se zdálo, že bychom mohli udolat oba dva body za vítězství, přinejhorším jeden bod za prodloužení. Nicméně, tým se ze zápasu s Bruins vůbec ale vůbec nepoučil a předvedl znovu dvě školácké chyby, které zas a znovu soupeř dokonale využil. Veterán Eric Brewer byl opět v dějství těchto chyb.

Přitom jsme na Pittsburgh stačili a občas jim dost zatápěli v jejich obranné třetině. Většina hráčů hýřila aktivitou, častým hitováním a celkově jsme byli o poznání tvrdším týmem, než v předchozích utkáních. Jenže, ztratit slibné vedení naprosto stejnými chybami dva zápasy po sobě, to se jen tak nevidí. Navíc, když jde o stejné viníky. Obrana nehrála nejlépe, Tučňáci si čas od času dělali v našem pásmu, co chtěli, kompenzoval to alespoň Victor Hedman a Matt Carle, kteří zblokovali hromadu střel, včetně dvou gólových šancí. Je však smutné, když tým není schopný ponaučit se z předešlých chyb. Hráli jsme velmi dobře, Penguins pro nás byli vyrovnaným týmem, pořád je to ale ta samá ohraná písnička.

Je až neuvěřitelné, jak často ztrácíme zápasy jednobrankovým rozdílem. Z našich třinácti proher jsme hned osm prohráli o jeden gól. V závěru se pokaždé nevyvarujeme hrubých chyb. Herní projev je konečně koukatelný a jsme aktivní, v tomto směru jsme se zlepšili, to je fakt. Nicméně, pořád je na čem pracovat. A s blížící se uzávěrkou přestupů, pocitem, že se nacházíme téměř v polovině sezóny se zdá, že udělat Play-Off bude možná nad naše síly. V nejméně vhodnou chvíli se nám k tomu všemu začínají šířit zranění.

Řeč je o Mathieu Garonovi, jenž zápas s Pittsburghem nedochytal a zatím není jisté, jak je jeho zranění vážné a jak dlouho bude mimo hru. Vypadá to, že půjde o jeho operovaná třísla. Zatím se očekává, že povolaný ze Syracuse Crunch bude gólman Cédrick Desjardins. Naštěstí by se měl koncem týdne vrátit Ryan Malone, stav Pouliota ale stále není známý.

Velmi dobrým výkonem se ve svém prvním utkání prezentoval Ondřej Palát. Hrál aktivně, napadal, bojoval v rozích a podél mantinelu. Tato jeho agresivní a aktivní snaha mu přinesla první bod v NHL. Za brankou soupeře připravil hráče Penguins o puk a skvělou přihrávkou ho poslal Thompsonovi před branku, ten okamžitě vypálil a odražená střela od Pyattovy tváře skončila za zády Fleuryho. Na ledě strávil necelých devět a půl minuty a rozhodně patřil k tomu lepšímu, co náš útok mohl nabídnout.

Vincent Lecavalier se trošku zlepšil, jeho bruslení ale stále postrádalo potřebnou rychlost. Pořád to není ten Vinny ze začátku sezóny. Nejlepšími hráči byli stejně jako proti Bruins Victor Hedman a Alexander Killorn. Jejich aktivita, zápal pro hru a čtení hry je na impozantní úrovni. V naší obraně momentálně nenajdete lepšího beka, než Hedman. Samozřejmě mu velmi dobře sekundují Sami Salo a Matt Carle. Útok hrál dobře, včera se ale více zaměřoval na hitování protihráče, než na střílení branek. Celkem dobrý výkon poprvé v sezóně podal i bitkař Pierre-Cedric Labrie.

Nejhorším obráncem byl bez debat Eric Brewer. Tento štítek si ale vysloužil hlavně za poslední třetinu, kde předvedl dvě obrovské ztráty puků, no a výsledek už znáte. Jeho školáckými chybami byl tým Blesků znovu poslán do kolen. Bez viny není ani Steven Stamkos. Samozřejmě, že střílí jednu branku za druhou, v útoku je nebezpečný, občas by to ale chtělo pracovat i pro tým a zvážit možnost, zda není lepší přihrát, než vystřelit.

Nebudeme se opakovat, tým je dobrý, hraje dobře, ale bez opakovaných chyb výhru očekávat nemůžete. Podaří se jim ještě letos odstranit tyto výpadky? Dokážou Lightning ještě zachránit pomalu se rozpadající sezónu? Zatím to vypadá tak, že největším vrcholem Tampy bude opět draft mladých nadějí.