Ten, kdo doufal, že s domácím zápasem přijde zlepšení, si dělal falešné naděje. První dvě třetiny nás Montreal výrazně přehrával, až v závěrečné části jsme začali bojovat. Dvě branky Hedmana a vyrovnávací trefa Sala nám nakonec zajistila alespoň jeden bod. Zdatně jim sekundoval svými skvělými zákroky Anders Lindbäck.

Posledně jmenovaný se snažil seč mohl, vychytal minimálně tři gólové šance Canadiens, v prodloužení byl jednoznačně nejlepším hráčem. Nakonec se stejně musel sklonit před soupeřem. Montreal na nás vlítnul už v úvodu, jejich branka padla ale až na konci první třetiny. Opět jsme hráli ten stejný hokej, jako posledních pět zápasů. Bez nápadu, bez zápalu a s častými ztrátami puků. Pokaždé dokážeme být konkurenceschopní jen určitou část z celého zápasu. Ta část ve většině případech netrvá ani dvacet minut.

Co si budeme nalhávat, po debaklu Jets (8:3) jsme úplně někde jinde. Přesilová hra ztrácí pro nás význam. Je bez pohybu a stále se opakují kombinace, protihráč nás má tím pádem po chvíli dokonale přečtené. Opravdu nečekaně patří veterán Martin St. Louis k téměř nejhorším hráčům týmu. Proč? Bodů má sice dostatek, v každém utkání ale předvádí tucet turnoverů, ztrácí puky a Stamkose znatelně brzdí. Boucher toto duo po druhé třetině rozdělil a Stamkos rázem jako by ho polili živou vodou. Chemie z posledních sezón se mezi nimi alespoň prozatím zcela vytratila. Bylo by proto dobré je na nějaký čas od sebe oddělit.

Richard Pánik neměl špatný start v NHL, odehrál ale jen devět minut. Za takovou dobu se toho příliš stihnout nedá. Prezentoval se tvrdým hitem a společně s Killornem vytvořil velmi dobrou šanci pro Toma Pyatta. Killorn odehrál podobný zápas tomu prvnímu, znovu vynikal zejména v rozích a podél mantinelů, kde nemá v našem týmu konkurenci. Týmu se sice nedaří, Tom Pyatt ale tiše podává stabilní bojovné výkony. Hodně hráčů by si z něho mělo vzít příklad. Teddy Purcell získal jednu asistenci, celkově byl ale během zápasu doslova neviditelný, obdobně jako v předešlých utkáních.

Jednoznačně nejlepším hráčem na ledě byl bek Victor Hedman, který vypadal jako hlavní kandidát na Norris Trophy. V obraně nedělal chyby a jako jeden z mála dokázal něco vymyslet i v útoku, zavážel puk a působil dost sebevědomě. Sám toho ale moc nezmůže. Jeho hra je úplně někde jinde, než loni, v obraně bez rozmýšlení patří k tomu nejlepšímu. Těžko říct, se s našimi hvězdami děje. Bídné nasazení, žádná bojovnost, doslova trapná přesilovka a slabá obrana. To samé, co zde opakujeme posledních pět utkání.

Boucher by měl velmi rychle udělat změny v sestavě. Především v útoku, kde si nerozumí Stamkos a St. Louis, Purcell stagnuje a mladíci dostávají až příliš nízký čas na ledě. Je třeba kompletně změnit herní projev a herní styl. V dalším zápase musíme vyhrát a nabrat zpět ztracené sebevědomí.