Všude šlo cítit hodně optimismu po tom, co se prodloužila jednání mezi NHL a NHLPA na šest po sobě jdoucích dnů. Ale špatné vnitřní pocity nakonec beztak přemohly ty dobré. Tím více se to vyhrotilo, po slovech výkonného ředitele Donalda Fehra, který jednání charakterizoval jako značné mezery mezi stranami.
Mezery, jež je třeba co nejdříve zacelit. Jednoduše řečeno, je tu ještě hodně práce. Není to příliš dobrá zpráva pro ty, kteří věřili, že by liga mohla stihnout méně zkrácenou sezónu o přibližně 70 zápasech. Šlo by to, muselo by se ale začít hrát 1. prosince tak, jak se „naplánovalo“. Někteří si dokonce dali tu práci a spočítali, že obě strany mezi sebou během prvních tří dnu tohoto „maratonu“ jednali celkem bezmála osmnáct hodin. Náš bijec B.J. Crombeen toto viděl jako pozitivní znamení. „Je to samozřejmě frustrující.“ začal Crombeen už klasicky jako většina členů NHLPA. „Všichni cítíme, že by tu mohla být dohoda. Je to jen záležitost majitelů, aby si to uvědomili a udělali potřebné kroky. Myslím si, že každý na světě ví, že jednání dávají a berou. Nemůžete si jen tak vzít všechno.“
Liga si chce příjmy okamžitě s hráči rozdělit rovným dílem 50-50. Hráči, kteří v minulé sezóně pobírali 57 procent těchto příjmů, tento návrh přijali. Avšak musí v tom být háček. Hráči totiž chtějí k tomuto přerozdělení dojít až postupně, každoročním snižováním. Také chtějí ponechat všechny současné smlouvy. Liga proto navrhla tzv. „make whole“ ustanovení, což by proplácelo hráčům po jakékoliv okamžité ztrátě příjmů. Některé zdroje uvádějí, že by se při okamžitém rozdělení příjmů 50-50 snížily platy hráčů až o 12 procent, detaily jsou ale nejasné. „Každý může z toho všeho, co bylo zveřejněno vidět, jak moc věcí jsme se vzdali a jak málo dostali.“ řekl Crombeen. „Je to nadějné, když si to uvědomí a uvědomí si, že by tu pak mohla být dohoda. Je to jen otázka toho dávat jim věci. Tento druh jednání vypadá, jako by se čekalo, až se něco stane, než aby se to stalo, a máme pocit, že se snažíme, aby se to nakonec stalo, tak doufejme, že to k něčemu povede. Jediné, co můžeme udělat, je pokusit se zůstat pozitivní.“
The New York Times v pondělí rozšířilo zmatek s příběhem, ve kterém anonymní hráč údajně říkal, že majitelé a hráčská asociace jsou mnohem blíž dohodě, než by se mohlo zdát. Ve skutečnosti však řekl, že obě strany jsou stále daleko od svého názoru pouze v jedné otázce, a tou otázkou a problémem jsou smlouvy. Pokud tomu tak je, pro St. Louise je to novinka. „Myslel jsem, že tam toho bylo mnohem víc. Takže když jsem to slyšel, bylo to pro mě matoucí.“ řekl St. Louis.
Opravdu, nespočet zpráv z víkendového jednání vylíčilo prudký proces. Obě strany stále točí ta stejná témata, jako je rozdělení příjmů nebo hráčské smlouvy. Berme ale v úvahu zprávu od uznávaného reportéra TSN Boba McKenzieho: „Takže, v některých ohledech jsme naprosto vůbec nepokročili vpřed. Obě strany se zdají být přilepené na stejném filozofickém rozdělení. Návrh hráčů se zaměřuje nejen na ochranu 1.83 bil. dolarů, které dostali v loňském roce, ale také na garantovaný meziroční nárůst bez ohledu na příjmy nebo ztráty. Návrh majitelů zase především na okamžité snížení podílu hráčů z 57 na 50 procent.“ řekl McKenzie. Pokud jde o smlouvy, majitelé chtějí, aby se hráči stali volnými agenty bez omezení až po dovršení věku 28 let, nebo osmiletých zkušeností v NHL. Momentálně tomu doposud bylo do 27 let a sedm let služeb týmu. Zvýšení je tedy jen o jeden rok navíc. Majitelé také chtějí omezit arbitrážní práva a zavést maximální délku smluv na pět let.
„Myslím, že by měli jít společně do jedné místnosti a vyjít, až budou mít hotovou dohodu. To je způsob, jakým bych to viděl já.“ řekl Vincent Lecavalier. „Pořád si myslím, že je tu proces, který je třeba udělat. Je to frustrující, chceme hrát. Chceme to ukončit. Chceme dohodu, která bude spravedlivá pro všechny.“ Martin St. Louis před dvěma týdny došel k závěru, že je čas dostat se na led a začít hrát. Ale zkušený veterán, jenž hrál při minulé výluce v roce 2004/05 ve Švýcarsku stále váhá, zda se má zavázat Evropskému týmu, protože vzestupů a pádů v jednání mezi vlastníky a hráči bylo opravdu mnoho. „Vím, kde jsme stáli jako unie. Nejsem proto v tomto směru zmatený.“ řekl St. Louis. „Jsem akorát zmatený ve svém rozhodování. Mám jít? Nemám jít? Upřímně řečeno, teď jsem trochu mimo. Jsem chycen někde mezi tím. Chci jít, ale pořád cítím, sakra, může to být blízko.“
